Z katedry architektury Fakulty stavební VŠB-TUO 1/09
Katedra architektury vyučuje architektonické předměty pro studenty různých oborů Fakulty stavební. Nejčastěji se setkáváme se studenty bakalářského oboru Architektura a stavitelství a magisterského studia
oboru Architektura. Studentské školní práce jsou rozmanité - odvedené pečlivě i odbyté, konformní i překvapivé, vymyšlené vlastní hlavou a také často opsané z internetu. Někdy se objeví práce, která vybočí. Překročí průměr a zasvítí nečekanou jiskrou. Takový text – provokativní názor na zadané téma - je součástí elaborátu ze cvičení Soudobá architektura a urbanismus studenta
3. ročníku Jana Hrnčárka: Esej na téma: Současné bydlení
MODERNÍ ARCHITEKTURA?
Sežvýkána postmodernou ocitla se „moderní“ architektura v chaosu, který nedokáže překonat. Neboť, snad v reakci na předchozí směr, mlčí. Ovšem absence slova je vždy znakem chybějící ideje. Je tudíž logické (a zjevné), že za takovýchto podmínek musí převládat tendence pohříchu historizující. V prostých, jednoduchých tvarech jako bychom nacházeli funkcionalistické plány a myšlenky. V minimalismu vyniká pravdivost, vše přebytečné je osekáno, jako kdyby stavba byla podřízená svému užitku, refl ektovala racionální lidské potřeby. Jenže k tomu je třeba vysoce vyvinutého individualismu (stavba - zrcadlo majitele), kterého se v době, kdy se minimalistické dřezy, umyvadla etc. vyrábějí po tisících, dostává stěží. Pod pláštíkem „pravdivosti“, „racionality“ a prostoty se tak skrývá jen konzumeristicky – výrobní mašinérie, jíž nejsou opovrhované „domky z katalogu“ protikladem, nýbrž logickým vyústěním. Aneb prostota pro bohaté, nabubřelost chudým. Kam ale může vést architektura, která rozděluje? Architektura, která
„ratio“ rezervuje jen pro státní a vysoce nákladné soukromé zakázky? Dostali jsme se do doby, kdy se strohost stává pokryteckou, pravdivost lživou. Je načase obrátit se k člověku. Moderní architektura musí vrátit význam svým vlastním pojmům, musí jít kupředu, ale zároveň krok za svým člověkem, kterého nemůže „nutit“ k bydlení. A esence člověka leží v přírodě.
S použitím textu Jana Hrnčárka sestavila Ing. arch. Eva Špačková, Fakulta stavební, katedra architektury
Autor fotografi í přípravy modelu stavby: Jan Hrnčárek
oboru Architektura. Studentské školní práce jsou rozmanité - odvedené pečlivě i odbyté, konformní i překvapivé, vymyšlené vlastní hlavou a také často opsané z internetu. Někdy se objeví práce, která vybočí. Překročí průměr a zasvítí nečekanou jiskrou. Takový text – provokativní názor na zadané téma - je součástí elaborátu ze cvičení Soudobá architektura a urbanismus studenta
3. ročníku Jana Hrnčárka: Esej na téma: Současné bydlení
MODERNÍ ARCHITEKTURA?
Sežvýkána postmodernou ocitla se „moderní“ architektura v chaosu, který nedokáže překonat. Neboť, snad v reakci na předchozí směr, mlčí. Ovšem absence slova je vždy znakem chybějící ideje. Je tudíž logické (a zjevné), že za takovýchto podmínek musí převládat tendence pohříchu historizující. V prostých, jednoduchých tvarech jako bychom nacházeli funkcionalistické plány a myšlenky. V minimalismu vyniká pravdivost, vše přebytečné je osekáno, jako kdyby stavba byla podřízená svému užitku, refl ektovala racionální lidské potřeby. Jenže k tomu je třeba vysoce vyvinutého individualismu (stavba - zrcadlo majitele), kterého se v době, kdy se minimalistické dřezy, umyvadla etc. vyrábějí po tisících, dostává stěží. Pod pláštíkem „pravdivosti“, „racionality“ a prostoty se tak skrývá jen konzumeristicky – výrobní mašinérie, jíž nejsou opovrhované „domky z katalogu“ protikladem, nýbrž logickým vyústěním. Aneb prostota pro bohaté, nabubřelost chudým. Kam ale může vést architektura, která rozděluje? Architektura, která
„ratio“ rezervuje jen pro státní a vysoce nákladné soukromé zakázky? Dostali jsme se do doby, kdy se strohost stává pokryteckou, pravdivost lživou. Je načase obrátit se k člověku. Moderní architektura musí vrátit význam svým vlastním pojmům, musí jít kupředu, ale zároveň krok za svým člověkem, kterého nemůže „nutit“ k bydlení. A esence člověka leží v přírodě.
S použitím textu Jana Hrnčárka sestavila Ing. arch. Eva Špačková, Fakulta stavební, katedra architektury
Autor fotografi í přípravy modelu stavby: Jan Hrnčárek
Galerie
Přihlášení
Nepřihlášený
Aktuální číslo
