Viceguvernér ČNB přednášel na Ekonomické fakultě VŠB-TU Ostrava 4/011

Ve středu 19. října 2011 na pozvání děkanky Ekonomické fakulty prof. Dr. Ing. Dany Dluhošové navštívil Ekonomickou fakultu Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava viceguvernér České národní banky, Ing. Mojmír Hampl, M.Sc., Ph.D. Přednášky se kromě studentů a pedagogů zúčastnila řada zvaných hostů v čele s rektorem univerzity panem prof. Ing. Ivo Vondrákem, CSc.

Pan viceguvernér započal své působení v ČNB na pozici analytika v roce 1998 po absolvování studia na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze. Před tím, než byl v roce 2006 jmenován členem bankovní rady ČNB a v roce 2008 viceguvernérem ČNB, vystřídal řadu pozic ve veřejných institucích a soukromých podnicích. Svou historickyprvní přednášku na půdě VŠB-TU Ostrava věnoval současné situaci v eurozóně. Za specifické znaky současné dluhové krize považuje především to, že zadlužení bylo generováno v obdobích prosperity, dále také fakt, že epicentrem krize jsou vyspělé ekonomiky, které se v posledních desetiletíchpasovaly především do pozice těch, kteří s řešením problémů pomáhají. Pozice těch, kteří pomoc potřebují, je jim cizí. Současná složitá a bezprecedentní situace, ve které státy eurozóny čerpají podstatnou část zdrojů mezinárodní pomoci a zároveň se podstatným způsobem podílejí na řízení mezinárodních institucí, kterétuto pomoc poskytují (což vytváří konflikt zájmů), nenabízí jasná řešení.

Historická zkušenost nabízí několik variant rozlousknutí oříšku dluhové krize. Jsou jimi bankrot (vzletněji označován například jako: default, vyhlášení platební neschopnosti, reprofilace, restrukturalizace dluhu, apod.), vysoká míra inflace, měnová reforma, případně kombinace předchozích tří možností. Každé z řešení přináší celou řadu negativních jevů a jeho volba je převážně v rukou politických elit. Řecké problémy jsou společnými problémy všech států eurozóny, potažmo všech členských států Evropské unie,a proto volba strategie vedoucí k vyřešení krize nezávisí pouze na Řecku. Část přednášky byla také věnována nově vznikajícím „záchranným mechanismům“ (EFSF, EFSM, ESM,…), přičemž důraz byl kladen na osvětlení dimenzí, ve kterých se pohybují rozpočty jednotlivých institucí.

Přednášející také zdůraznil klíčovou úlohu Německa, které je v projektu evropské integrace a společné měny nejdůležitějším aktérem. Německostojí na rozcestí, kde volí mezi cestou stabilní a silné měny a cestou posílení integračního procesu. Obě tyto cesty se totiž ve světle současné dluhové krize rozcházejí. Kterou cestou se podle viceguvernéra ČNB Evropská unie vydá, zjistíte ze záznamu přednášky na portálu Merlingo (www.merlingo.cz). V závěru setkání byla položena řada otázek a proběhla zajímavá diskuze. Panu viceguvernérovi se podařilo v poměrně krátkém čase plasticky popsat řadu aspektů dluhové krize a svým vystoupením zaujal jak studenty,
tak širokou akademickou obec. Věříme, že to nebylo jediné vystoupení pana viceguvernéra na fakultě a že se setkáme i v budoucnu při diskuzi nad aktuálními tématy.

Ing. Milan Kaštan
foto: Jan Poláček