Podporujeme znevýhodněné studenty při studiu 5/09

V souvislosti s realizací Rozvojových projektů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR v rámci „Programu na podporu mladých lidí sociálně, ekonomicky i zdravotně znevýhodněných při vstupu/během studia i po absolvování“ jsem oslovila zakladatelky Center pro podporu studentů se specifi ckými potřebami na dvou ostravských vysokých školách – na VŠB-TU Ostrava a na Ostravské univerzitě.

Danuše Bauerová byla jednou z mnoha, kteří stáli při zrodu Centra pro znevýhodněné studenty Slunečnice při Ekonomické fakultě VŠB-Technické univerzity Ostrava a Zdeňka Telnarová se podílela na založení Centra Pyramida při Ostravské univerzitě v Ostravě. Obě se podílejí na řešení rozvojových projektů, které si mimo jiné kladou za cíl prohloubit spolupráci mezi centry pro podporu studentů se speciálními potřebami za účelem zkvalitnění poskytovaných služeb a jejich efektivní realizaci.

Co bylo prvotním důvodem a hlavním impulsem pro vznik centra pro znevýhodněné studenty? Jakou koncepci jste volila?

DB: V začátku jsme byli ovlivněni zkušenostmi studentky, která naši fakultu absolvovala, ač jí byla stanovena lékařská diagnóza tzv. praktická slepota. Její studijní překážky byly vážné, ale ona již s nimi uměla žít i studovat. Nejvíce času během svého studia věnovala kompletaci studijních materiálů, neboť zaznamenávat si mohla pouze mluvené slovo, nikoliv zápisy na tabuli ani prezentace pedagogů. Jejich získávání od pedagogů před přednáškou, natož v elektronické podobě, byl velký problém, i když právě to byla cesta, jak nejvíce mohla svou práci zefektivnit. Skripta v elektronické podobě to byl ve většině případů jen sen. Pedagogové se obávali zneužití svých materiálů. Dnes je situace naštěstí jiná – mezi veřejnost se dostává povědomí o „normálnosti“ podobných potřeb. Již tehdy se však ukázalo, že oslovení pedagogů jinou, ofi ciálnější cestou než zaklepáním studentky pro ně bylo přijatelnější. A to byl již jen krůček k myšlenkám založení Centra, které by kontakt pedagogů a studentů se specifi ckými potřebami zprostředkovávalo.

Centrum pro znevýhodněné studenty Slunečnice při VŠB-TU Ostrava vzniklo o dva roky dříve než Centrum podpory studentů se specifi ckými potřebami Pyramida při Ostravské univerzitě. Dá se říci, že vznik Pyramidy byl inspirován činností centra Slunečnice a do jaké míry?

ZT: Nešlo přímo o inspiraci, i když připouštím určitý vliv. Podnět k založení Pyramidy byl jiný. Ještě před založením Centra započala práce na integraci studentů se speciálními potřebami na jednotlivých fakultách, kde tito studenti studovali nebo měli zájem studovat. Je zvláštní, že např. na Přírodovědecké fakultě se soustřeďovali studenti se sluchovým postižením, na Fakultě umění nebo na Pedagogické fakultě zase studenti se zrakovým postižením. Bohužel neexistoval jednotný přístup k handicapovaným studentům. Abych se vrátila k prvotnímu impulsu: bylo jím dvanáct studentů se sluchovým postižením, mnozí s praktickou hluchotou, absolventi střední školy pro sluchově postižené ve Valašském Meziříčí, kteří se v r. 1998 přihlásili ke studiu Aplikované informatiky formou distančního studijního programu na Přírodovědeckou fakultu. Během doby se spousta věcí změnila, na počátku byla pouze dobrá vůle, žádné zkušenosti a žádné zázemí. Studium řádně ukončili tehdy pouze dva studenti a i to považuji za úspěch. V té době jsme se zapojili do evropského projektu Equal „Pro plný život“ a začali se touto problematikou více zabývat. Centrum Pyramida vzniklo v době, kdy už jsme měli jasno v tom, jak by mělo fungovat.

V současné době obě centra spolupracují. Můžete zmínit hlavní oblasti spolupráce a uvést konkrétní příklady?

ZT: Osvětová a vzdělávací činnost je prvním bodem spolupráce. Oblastí, ve které spolupracujeme a kterou pokládám za důležitou a významnou, je oblast celoživotního vzdělávání pracovníků obou univerzit. Nehraje zde roli, kdo je z jaké univerzity či fakulty, ale to, jakým způsobem pedagogický a nepedagogický personál přistupuje ke studentům se speciálními potřebami, zda a nakolik je s jejich speciálními potřebami obeznámen a je ochoten a schopen je vnímat.

DB: Naším společným přáním je, aby absolvent střední školy se speciálními potřebami ve studiu pokračoval, není tolik důležité na které z univerzit. V tomto duchu pracujeme s uchazeči o studium.

Ve kterých oblastech se bude vzájemná spolupráce dále rozvíjet?

ZT: Další spolupráci bychom rádi rozvíjeli ve vzájemném informování o metodikách poskytovaných služeb. Není jistě nutné mít metodiku společnou, ale můžeme se vzájemně inspirovat. Služby, které obě centra poskytují, nejsou přesně specifi kovány, nejsou popsány procesy, které se zajišťováním jednotlivých služeb souvisí, jak v jednotlivých případech postupovat. Cílem je vytvořit dokumenty, které by byly využitelné oběma centry, event. i dalšími centry při českých vysokých školách.

DB: Spolupráci plánujeme v osvětě směrem k veřejnosti, dokladem je tento článek. Nejsme specialisty na marketing, ale víme, že jeho působení může významně ovlivnit výsledky našeho snažení, zejména kvalitu přijímání speciálních potřeb lidí ostatními. Významná je spolupráce v oblasti vývojových a výzkumných aktivit. Nadále budeme společně publikovat na konferencích s danou problematikou, také na konferenci „Slunečnice – Zpřístupňování vzdělávání“, kterou pořádáme každoročně.

Jak je v současné době zajištěno financování chodu obou center a jaká tendence se dá předpokládat do budoucna, je-li to vůbec možné?

ZT: Zatím se nám daří získávat rozvojové projekty MŠMT, bez kterých by účinná podpora uchazečům a studentům se speciálními potřebami prakticky nebyla možná, příp. projekty Evropských strukturálních fondů. Provozní náklady centra Pyramida jsou hrazeny z prostředků univerzity. I do budoucna jistě bude možné spoustu aktivit uskutečňovat jen díky projektům.

BD: Centrum Slunečnice bylo založeno díky aktivitám projektu ESF „Nechť studuje kdokoliv, kdykoliv a kdekoliv“, pokračovali jsme projektem FALCO „Zkvalitnění přístupu akademických pracovníků k handicapovaným studentům“. Návazně jsme začali také využívat rozvojových projektů MŠMT. Mnoho nyní rutinních činností, které pro svůj vznik využily projektové fi nancování, je nyní zajišťováno prostředky z provozu školy a fakulty. Další projektové fi nancování je využíváno pro rozvoj služeb.

Děkuji za rozhovor.

 

Pavla Janoschová, Ostravská univerzita v Ostravě

Foto: Beáta Sklářová