Otázky pro tiskovou mluvčí Úřadu práce v Ostravě Mgr. Svatavu Baďurovou 1/09
V posledních dvou čtvrtletích roku 2008 vzrostl počet uchazečů s vysokoškolským vzděláním o práci. Myslíte si, že byl tento růst zapříčiněn všude zmiňovanou ekonomickou krizí?
Nemyslíme si, že důvodem byla ekonomická krize. V té době, kterou uvádíte, se o krizi sice již v médiích hodně mluvilo, ale na konkrétních údajích o nezaměstnanosti na Ostravsku se zatím neprojevovala. V Moravskoslezském kraji ještě v říjnu 2008 meziměsíčně ubylo 1 482 evidovaných nezaměstnaných (v Ostravě428) a míra nezaměstnanosti se snížila o 0,3 procentního bodu (stejně tak v Ostravě).
Signálem, že se něco děje, bylo v Ostravě i v kraji snížení poptávky zaměstnavatelů po nových zaměstnancích, a to již v září. Pokles poptávky pak pokračoval i v dalších měsících. Nárůst počtu nezaměstnaných vysokoškoláků v průběhu posledních dvou čtvrtletí byl prakticky zanedbatelný a bývá v tomto období dán hlavně příchodem nových absolventů vysokých škol na trh práce. Některým absolventůmpřece jen nějakou dobu trvá, než se rozhlédnou a práci si najdou. Musíme si také uvědomit, že meziročně přibývá mladých lidí, kteří studují vysokou školu, přibývá velmi výrazně absolventů bakalářského studia, přesto nárůst nezaměstnaných vysokoškoláků v evidencích úřadů práce i v obdobích, kdy končí školu, nebývá u nás dramatický.
Mezi nezaměstnanými vysokoškoláky samozřejmě nejsou jen čerství absolventi, ale v mnoha případech také lidé vyššího věku, kteří ať již z důvodů zdravotních nebo proto, že v jejich oboru není poptávka, těžko hledají nové uplatnění. Krize začala na náš kraj výrazněji dopadat v závěru loňského roku a postupně se situace na trhu práce dále nyní zhoršuje. V letošním roce budou mít větší problém najít zaměstnání i vysokoškoláci. Jak dlouho toto obtížné období potrvá, je velmi těžké odhadnout.
Každoročně opouští posluchárny vysokých škol tisíce absolventů, přibližně jaké procento z nich má šanci najít uplatnění v regionu MSK?
Takový údaj nelze prakticky vysledovat, protože přes úřady práce neprojdou všichni vysokoškoláci a stejně tak nemáme dokonalý přehled o všech pracovních místech pro vysokoškoláky. A dále, na zdejších vysokých školách absolvují nejen obyvatelé kraje, ale také obyvatelé z jiných míst České republiky, a na druhé straně naši vysokoškoláci míří za prací jinam v republice i do zahraničí.
Co byste doporučila budoucím absolventům VŠ, aby při svém studiu podnikli ke zvýšení šance uplatnitelnosti na trhu práce?
Už během studia by se měli studenti zaměřit také na získání zkušeností v praxi, snažit se najít nějakou formu spolupráce se zaměstnavateli. Samozřejmě ideální je najít si něco v rámci oboru, ale v podstatě každá pracovní zkušenost je užitečná. A hodně je třeba věnovat se také skutečnému osvojení si cizích jazyků a také tak zvaných měkkých dovedností (kompetencí), jako jsou například dovednosti komunikační, k plánování a organizaci práce, řešení problémů a podobně.
Jaké jsou největší nedostatky absolventů VŠ, kteří hledají práci?
Je to především přetrvávající slabá znalost cizích jazyků, problémy s komunikací, vlastní prezentací a na druhé straně u některých přehnané sebehodnocení a s tím související neúměrné nároky na plat. Někteří čerství vysokoškoláci si neuvědomují, že kariéra se buduje krok za krokem, že diplom je jen začátek, musejí o svých schopnostech zaměstnavatele nejprve přesvědčit podaným výkonem.
Je poptávka zahraničních firem v našem regionu po absolventech VŠ? A pokud ano, o jaké obory je největší zájem?
Firmy v našem kraji koncem loňského a začátkem letošního roku velmi omezily poptávku po nových zaměstnancích, a to o ty domácí i zahraniční. Zaměstnavatelé v Moravskoslezskémkraji mají aktuálně zájem především o lékaře, farmaceuty, techniky s různým zaměřením, strojírenské a stavební techniky, projektanty elektrotechnických zařízení, kontrolory jakosti, učitele jazyků, učitele základních škol, pracovníky odbytových útvarů, vedoucí pracovníky v průmyslu. Ještě před několika měsíci, před vypuknutím finanční a následně odbytové krize, byli zaměstnavateli poptáváni po desítkách až stovkách. Nyní se počet volných míst i u některých nedávno velmi žádaných profesí, jako je třeba projektant a konstruktér strojních zařízení, strojní inženýr, podstatně snížil. Věřím, že je to stav dočasný a že po těchto profesích bude po odeznění krize opět poptávka.
Pořádáte ve spolupráci s vysokými školami semináře nebo kurzy, které by pomohly budoucím absolventům se vstupem na trh práce?
Úřady práce pomáhají prostřednictvím svých Poradenských a informačních středisek pro volbu a změnu povolání (IPS) s výběrem povolání dětem v posledních ročnících základních škol, pracují také se studenty středních škol a poradí samozřejmě i dospělým, kteří chtějí pokračovat ve vzdělávání, změnit profesi a podobně. Nemají však kapacitu na pořádání seminářů pro vysokoškoláky. U nich se
předpokládá samostatné zvládnutí práce s informacemi, samozřejmě i o trhu práce. Je ale pravda, že s tím mají vysokoškoláci problémy. Soudím podle toho, že dost studentů nás žádá o spolupráci na seminárních, bakalářských a diplomových pracích s tématy souvisejícími s nezaměstnaností. Nechci zevšeobecňovat, ale někteří z nich se v problematice orientují velmi slabě, ani se neobtěžují vyhledat si základní informace pro občany na portálu Ministerstva práce a sociálních věcí.
Využívají možnosti rekvalifi kace i dlouhodobě nezaměstnaní vysokoškolsky vzdělaní lidé?
Podle rozboru, který zpracoval vedoucí oddělení rekvalifi kací Úřadu práce v Ostravě Mgr. Libor Buganský, u našich klientů roste zájem účastnit se rekvalifi kací s výší dosaženého vzdělání. U vysokoškoláků je tento zájem až osminásobně vyšší než u nezaměstnaných lidí se základním vzděláním. V průměru máme v evidenci necelých šest set vysokoškoláků a rekvalifi kací se jich například v loňském roce účastnilo 154.
Děkuji za rozhovor.
Kateřina Ramíková
Nemyslíme si, že důvodem byla ekonomická krize. V té době, kterou uvádíte, se o krizi sice již v médiích hodně mluvilo, ale na konkrétních údajích o nezaměstnanosti na Ostravsku se zatím neprojevovala. V Moravskoslezském kraji ještě v říjnu 2008 meziměsíčně ubylo 1 482 evidovaných nezaměstnaných (v Ostravě428) a míra nezaměstnanosti se snížila o 0,3 procentního bodu (stejně tak v Ostravě).
Signálem, že se něco děje, bylo v Ostravě i v kraji snížení poptávky zaměstnavatelů po nových zaměstnancích, a to již v září. Pokles poptávky pak pokračoval i v dalších měsících. Nárůst počtu nezaměstnaných vysokoškoláků v průběhu posledních dvou čtvrtletí byl prakticky zanedbatelný a bývá v tomto období dán hlavně příchodem nových absolventů vysokých škol na trh práce. Některým absolventůmpřece jen nějakou dobu trvá, než se rozhlédnou a práci si najdou. Musíme si také uvědomit, že meziročně přibývá mladých lidí, kteří studují vysokou školu, přibývá velmi výrazně absolventů bakalářského studia, přesto nárůst nezaměstnaných vysokoškoláků v evidencích úřadů práce i v obdobích, kdy končí školu, nebývá u nás dramatický.
Mezi nezaměstnanými vysokoškoláky samozřejmě nejsou jen čerství absolventi, ale v mnoha případech také lidé vyššího věku, kteří ať již z důvodů zdravotních nebo proto, že v jejich oboru není poptávka, těžko hledají nové uplatnění. Krize začala na náš kraj výrazněji dopadat v závěru loňského roku a postupně se situace na trhu práce dále nyní zhoršuje. V letošním roce budou mít větší problém najít zaměstnání i vysokoškoláci. Jak dlouho toto obtížné období potrvá, je velmi těžké odhadnout.
Každoročně opouští posluchárny vysokých škol tisíce absolventů, přibližně jaké procento z nich má šanci najít uplatnění v regionu MSK?
Takový údaj nelze prakticky vysledovat, protože přes úřady práce neprojdou všichni vysokoškoláci a stejně tak nemáme dokonalý přehled o všech pracovních místech pro vysokoškoláky. A dále, na zdejších vysokých školách absolvují nejen obyvatelé kraje, ale také obyvatelé z jiných míst České republiky, a na druhé straně naši vysokoškoláci míří za prací jinam v republice i do zahraničí.
Co byste doporučila budoucím absolventům VŠ, aby při svém studiu podnikli ke zvýšení šance uplatnitelnosti na trhu práce?
Už během studia by se měli studenti zaměřit také na získání zkušeností v praxi, snažit se najít nějakou formu spolupráce se zaměstnavateli. Samozřejmě ideální je najít si něco v rámci oboru, ale v podstatě každá pracovní zkušenost je užitečná. A hodně je třeba věnovat se také skutečnému osvojení si cizích jazyků a také tak zvaných měkkých dovedností (kompetencí), jako jsou například dovednosti komunikační, k plánování a organizaci práce, řešení problémů a podobně.
Jaké jsou největší nedostatky absolventů VŠ, kteří hledají práci?
Je to především přetrvávající slabá znalost cizích jazyků, problémy s komunikací, vlastní prezentací a na druhé straně u některých přehnané sebehodnocení a s tím související neúměrné nároky na plat. Někteří čerství vysokoškoláci si neuvědomují, že kariéra se buduje krok za krokem, že diplom je jen začátek, musejí o svých schopnostech zaměstnavatele nejprve přesvědčit podaným výkonem.
Je poptávka zahraničních firem v našem regionu po absolventech VŠ? A pokud ano, o jaké obory je největší zájem?
Firmy v našem kraji koncem loňského a začátkem letošního roku velmi omezily poptávku po nových zaměstnancích, a to o ty domácí i zahraniční. Zaměstnavatelé v Moravskoslezskémkraji mají aktuálně zájem především o lékaře, farmaceuty, techniky s různým zaměřením, strojírenské a stavební techniky, projektanty elektrotechnických zařízení, kontrolory jakosti, učitele jazyků, učitele základních škol, pracovníky odbytových útvarů, vedoucí pracovníky v průmyslu. Ještě před několika měsíci, před vypuknutím finanční a následně odbytové krize, byli zaměstnavateli poptáváni po desítkách až stovkách. Nyní se počet volných míst i u některých nedávno velmi žádaných profesí, jako je třeba projektant a konstruktér strojních zařízení, strojní inženýr, podstatně snížil. Věřím, že je to stav dočasný a že po těchto profesích bude po odeznění krize opět poptávka.
Pořádáte ve spolupráci s vysokými školami semináře nebo kurzy, které by pomohly budoucím absolventům se vstupem na trh práce?
Úřady práce pomáhají prostřednictvím svých Poradenských a informačních středisek pro volbu a změnu povolání (IPS) s výběrem povolání dětem v posledních ročnících základních škol, pracují také se studenty středních škol a poradí samozřejmě i dospělým, kteří chtějí pokračovat ve vzdělávání, změnit profesi a podobně. Nemají však kapacitu na pořádání seminářů pro vysokoškoláky. U nich se
předpokládá samostatné zvládnutí práce s informacemi, samozřejmě i o trhu práce. Je ale pravda, že s tím mají vysokoškoláci problémy. Soudím podle toho, že dost studentů nás žádá o spolupráci na seminárních, bakalářských a diplomových pracích s tématy souvisejícími s nezaměstnaností. Nechci zevšeobecňovat, ale někteří z nich se v problematice orientují velmi slabě, ani se neobtěžují vyhledat si základní informace pro občany na portálu Ministerstva práce a sociálních věcí.
Využívají možnosti rekvalifi kace i dlouhodobě nezaměstnaní vysokoškolsky vzdělaní lidé?
Podle rozboru, který zpracoval vedoucí oddělení rekvalifi kací Úřadu práce v Ostravě Mgr. Libor Buganský, u našich klientů roste zájem účastnit se rekvalifi kací s výší dosaženého vzdělání. U vysokoškoláků je tento zájem až osminásobně vyšší než u nezaměstnaných lidí se základním vzděláním. V průměru máme v evidenci necelých šest set vysokoškoláků a rekvalifi kací se jich například v loňském roce účastnilo 154.
Děkuji za rozhovor.
Kateřina Ramíková
Galerie
Přihlášení
Nepřihlášený
Aktuální číslo
