Nástroj pro řešení krizových situací

Přírodní extrémy se vyskytují od nepaměti prakticky na všech kontinentech a je zřejmé, že v oblastech, kde se soustředí ekonomické aktivity člověka, jsou jejich dopady citelnější. Bylo by iluzorní spoléhat na to, že se tyto extrémy projeví jen ojediněle nebo vůbec. Proto je nasnadě, že úkolem moderní společnosti je předcházet dopadům menších a lokálně omezených krizových situací a minimalizovat následky těch velkých. K tomu je zapotřebí včasná a relevantní informace pro podporu rozhodování (předpověď vývoje situace) a popř. nástroj pro provedení optimalizace zásahů.

Dnes, v jednadvacátém století, jsou vědecké poznatky na takové úrovni, že sice “neumíme poručit větru a dešti”, ale umíme přinést komplexní informaci o předvídané události ve srozumitelné podobě a to jak pro laiky, tak pro profesionály v daném oboru a zejména pro osoby zodpovědné za řešení krizových situací na různých úrovních hierarchie. Cílem je tedy maximálně omezit nepříznivé vlivy přírodních jevů a jejich důsledky.

Požadovaným výsledkem řešení je vybudování prototypového systému pro modelování a simulace situací způsobených nepříznivými přírodními jevy s využitím moderních výpočetních a internetových technologií. Jedná se o modelování, simulace a predikce povodňových situací a jejich zprostředkování laickým i profesionálním uživatelům – systém FLOREON+, nástroj pro řešení krizových situací.

Při výzkumu a vývoji systému pro modelový případ povodní se prokázalo, že koncepce celého systému je prokazatelně přínosná a provozu schopná. Proto bylo přistoupeno nejen k dalšímu rozvoji modelového případu povodní, což znamená mimo jiné rozšíření působnosti systému pro modelování, simulaci a predikci z původního pilotního povodí Stonávky na celý Moravskoslezský kraj, ale i k rozšíření systému samotného o další funkčnosti, jako jsou sledování znečištění a dopravní situace.

Výsledným produktem projektu tedy bude systém poskytující prostřednictvím internetu výsledky modelování a simulací různých situací, ale i jejich současný i historický stav. Ty se tak stanou přístupnými širokému spektru zájemců, kterými jsou např. krizové štáby, starostové obcí, majitelé movitého či nemovitého majetku apod., kteří v případě krizových situací budou informováni prostřednictvím vyspělých vizualizačních metod o výsledcích simulací. Tímto dostanou velmi cenné podklady pro co nejkvalifi kovanější a nejinformovanější rozhodnutí v rámci řešení krizových situací. Podoba a dostupnost okamžité informace je klíčovým prvkem systému. Informace týkající se krizových situací, ať jsou to aktuální měřená data či zpracované simulace a prognózy, je nutno dodat uživateli, který je požaduje, v co nejkratším možném čase a na různých typech komunikačních kanálů. Informace požadované uživatelem musí být možné zobrazit kdekoliv a kdykoliv na jakémkoliv zařízení, a to buď na technicky dostatečně vybaveném krizovém centru pomocí nejmodernějších technologií, nebo i v terénu, kde bude k dispozici pouze mobilní telefon. Systém bude schopen požadované informace předat i na toto zařízení a to tak, aby uživateli poskytl i přes omezené technické prostředky co nejobsáhlejší a nejúplnější informaci. Jedním z hlavních cílů námi vyvíjeného systému je zejména zprostředkování informace koncovým uživatelům v jim srozumitelné podobě. A to tak, aby každý, kdo si potřebuje zjistit informace o povodňové situaci, ať již je to obyčejný občan, starosta obce zodpovědný za krizové řízení, či odborník v dané oblasti, byli schopni získat maximum možných informací, které jim pomohou správně pochopit a vyhodnotit situaci a zařídit se podle toho. Z tohoto hlavního cíle jednoznačně vyplývá, že aby bylo možno informace tohoto charakteru zobrazovat různým skupinám uživatelů, musí být vhodným způsobem filtrovány a odborně zaštítěny informace typu „tato oblast bude zatopena dvoumetrovou povodňovou vlnou“ apod. Systém tedy není a nebude jen systémem předávajícím informace jedním směrem od modelů a simulací k uživatelům, ale je od počátku vyvíjen jako integrující prvek, který umožní tyto informace odborně vyhodnocovat, validovat a zprostředkovávat jednotlivým zájmovým skupinám. Je počítáno i s tím, že se aktuální informace v systému mohou za určitých podmínek doplňovat zpětnou vazbou dokonce i od laických uživatelů (např. hlášení o aktuální hladině vody na určitém místě), kteří tímto mohou přímo či nepřímo přispět jednak k řešení krizové situace samotné, ale i kupříkladu k vytváření postupů jak těmto situacím vhodně předcházet. Hlavní požadovaná vlastnost systému je zejména schopnost dodat přesnou a srozumitelnou grafickou a textovou informaci všem těm, kteří nějak participují na řešení, předvídání a preventivních opatřeních krizových situací, či jen potřebují znát aktuální nebo simulovaný stav daného problému. Výsledkem projektu bude portálový systém pro modelování, simulaci a monitorování povodní, dopravy a šíření znečistění v Moravskoslezském kraji s možností jeho dalšího územního i funkčního rozšíření a jeho kontinuální rozvoj s možností nasazení i v jiných krajích České republiky, ale i v zahraničí.

Projekt FLOREON+ je jedním z pilířů připravovaného projektu IT 4Innovations Centrum excelence v oblasti informačních technologií. Centrum excelence bude soustřeďovat obrovský výzkumný potenciál ve výpočetní matematice, informatice a dalších vědních disciplínách, jehož základ tvoří nejvýkonnější superpočítač v ČR. Složité simulace, modelování a zpracování rozsáhlého množství informací, jako je v případě FLOREONu+ ve všech jeho oblastech (povodních, dopravě, šíření požárů, znečištění a dalších katastrof) jsou typickým příkladem, jak technika pomůže lidem řešit problematické situace v životě a ochraně životního prostředí kolem nás.

Více informací : www.fl oreon.cz, www.it4I.cz

Svatopluk Štolfa, Jana Mlatečková, FEI

Foto: Petra Poláková